vysokoškoláci dostávají index, do kterého si píší názvy přednášek,
seminářů a cvičení. Zapisují si tam i týdenní počet hodin.
Něteré předměty mají studenti jen po dvou, jiné po čtyřech nebo i více
hodinách týdně.
Při přednáškách, které se konají v posluchárnách, přednáší svým
studentům novou látku buď profesor, docent či odborný asistent. Studenti
sledují výklad a dělají si poznámky. Doma se vrácejí ke svým poznámkám,
skriptům a jiným studijním pramenům, opakují si látku a přemýšlejí o ní.
Když zjistí, že některým odborným pojmům nebo některým částem
přednášky nerozuměli, mohou přijít na konzultaci ke svým přednášejícím
profesorům, docentům nebo asistentům.
Martin, můj český přítel, studuje ve druhém ročníku na vysoké škole
v Pardubicích. Když jsme spolu mluvili o zkouškách - bylo to minulý
měsíc - dal mi několík užitečných rad. Doporučoval mi, abych během
školního roku nepodceňoval soustavné a pravidelné studium a abych má
příprava na zkoušky byla poctivá. “Neodkládej zkoušky,” radil mi, “není
dobrý zvyk. Nahromadilo by se ti moc látky a těžko bys jí mohl v krátké
době zvládnout. Nespolehej na náhodu. Při zkouškách bys mohl snadno
propádnout nebo dostat špatnou známku. Je přece hodně nepříjemně, když
se musí přijít na zkoušku ještě jednou v opravném termínu.
Taky mi vysvětlil, že ze seminářů
neskládají studenti zkoužky, ale dostávají
zápočty. Pro zápočet je nutno mít řádnou
docházku. Pouhá přitomnost přirozeně
nestačí. Sudent musí svědomitě plnit úkoly,
které vedoucí semináře studentům ukládá.
V seminářích studenti přednášejí své refe-
ráty o různých vědeckých problémech. Po
referátech následuje vždy diskuse.
Dověděl jsem se od Martina, že k povinnostem vysokoškolského
studenta patří taky účast na praktických cvičeních. Praktika se nekonají v
posluchárnách, ale v laboratořích nebo v speciálních pracovnách. Díky
těmto praktickým cvičením si studenti doplňují a prohlubují znalosti, které
získali při teoretickém studiu.
Po zkouškách v zimním semestru nastávají pololetní prázdniny. O
zimních prázdninách jezdí posluchači obyčejně do hor, o letních na letní
rekreaci nebo se účastní různých prázdninových brigád.
Po čtyřech, pěti nebo šesti letech studia se posluchači podrobují
státním záverečným zkouškám. Na většině škol posluchači kromě toho na
závěr studia předkládají a obhajují diplomové práce. Po obhájení
diplomové práce a po státních záverečných zkouškách dostávají diplom a
odcházejí do praxe.